S.O.S.
Tající sníh rozlévá řeky v údolích,
ten nápor nikdo neovládá.
Přívaly vody nespoutají v nádržích,
příroda krutou daň si žádá.
Pohár smíru přetéká, pohár smíru přetéká…
Ničivý orkán přivál z moře k pobřeží,
nad pevninou se písek vznáší.
Svou silou láme stromy, ničí přístřeší,
jen lidskou hloupost neodnáší.
Pohár smíru přetéká, pohár smíru přetéká…
Kam jen kráčí tenhle svět, zkažený už kolik let,
lidská touha věčně spěchá za poznáním.
I ten nejkrásnější květ příroda si bere zpět,
kdo z nás slyší její varovné volání?
Vyprahlou zemi žhavé slunce žízní trápí,
už týdny všechno živé strádá.
Modlím se za déšť, který bezmocnou zem skrápí,
příroda krutou daň si žádá.