Naše zem

Nesmlouvavý Zikmund je císař a král, odmítá ve znaku kalich a smír,
v plamenech tvrdě ztrestá vzít podobojí.

Jeho řeč, stejně ostrá jak meč, tak teď si tu kleč a do dlaní breč.
A nebo vstaň, i na kolenou chraň, zemi svou braň, tak pozvedni zbraň…

Vzdává, národ se vzdává, už tolikrát,
vzdává, opět se vzdává, slovo má kat.

Rozpínavý habsburský panovník dál touhu má ovládnout náš český stát,
na Bílé Hoře se smál a pak hlavy ťal.

Jeho řeč, stejně ostrá jak meč, tak teď si tu kleč a do dlaní breč.
A nebo vstaň, i na kolenou chraň, zemi svou braň, tak pozvedni zbraň…

Vzdává, národ se vzdává, už tolikrát,
vzdává, opět se vzdává, slovo má kat.
Častokrát odvaha spící končívá na hranici.

Tak jako Husita své Čechy chránil a křižákům nastavil pěst,
tak já cizákům se bráním a chráním svou zemi a čest.
Tak jako dvacet sedm českých pánů zaplatilo životem daň,
ani ten poslední z kmánů nesmí už krvácet z ran.

Sklání, národ se sklání před útlakem,
sklání, hlavu svou sklání, agresorem vzít nechal si zem.

Vzdává, národ se vzdává, už tolikrát,
vzdává, opět se vzdává, slovo má kat, teď slovo má kat…