Havran a vlk

Když den oči klíží, světlo bdí v tmách,
paprsky neublíží, v přítmí je strach.
Noc vládne zlému času, zakrývá všechnu krásu
a havran krouží nad hlavou…

Krev jak víno rudé otiskem v paměti,
zobrazí se všude osudné prokletí.
Smysly chtíč zas opíjí, pohledy slastné na šíji
a havran krouží nad hlavou…

Je měsíc v úplňku uprostřed zatmění,
šedý vlk ucítil kořist, špatné znamení,
klaní se hvězdám, zdraví noc,
luna mu propůjčí svou moc
a havran krouží nad hlavou…

Výkřik němé krásy, mlčení do noci
nepřítomnost spásy v objetí bezmoci.
Osud si ruce myje nad tím kdo nepřežije
a havran krouží nad hlavou…

Je měsíc v úplňku uprostřed zatmění,
šedý vlk ucítil kořist, špatné znamení,
klaní se hvězdám, zdraví noc,
luna mu propůjčí svou moc
a havran krouží nad hlavou…

Vstupte