Věčnost živlů

Vepsaná znamení, stopy v kůře země má,
pevný základ všeho bytí.
Zrozená pro život a život z ní je zrozený,
gravitací chytí do svých sítí.

Pohlazení je cítit, když vlasy motá nám
jemný vánek neviditelný.
Po polích žene prach, v lesích zanechává spoušť,
orkán ničím nezvladatelný.

Bez zásahu člověka přetrvá věčnost živlů odvěká.

My a země jedno jsme,
když naše kroky po ní kráčí,
my a vzduch jedno jsme,
každý nádech spojuje nás.
My a voda jedno jsme,
když naše těla jemně smáčí,
my a oheň jedno jsme,
až Hádes rozhodne, že přišel čas…

Země, voda, oheň, vzduch…

Ladné křivky vln s rytmem v nenávratnu mizí,
voda v hlubinách láká průzračností ryzí.
Mocí kouzelnou vše čistí do krásy,
pramen chladivý co žízeň uhasí.

Hoř, ohni hoř, svým světlem cestu ukaž nám,
spal dary bohů v Pandořině skřínce.
Hoř, ohni hoř, jsi dobrý sluha a zlý pán,
když nepopálíš svého prince.

Bez zásahu člověka…

My a země jedno jsme…