Pán skal

Tam, kde vítr zpívá, na vrcholcích skal,
orel v tichu nebe krouží opodál.
Dravec vzhůru stoupá k výškám nebeským,
nad světem se vznáší svobodný.

Na nedostupném místě hnízdí v ústraní,
před lidskou přítomností sídlo uchrání.
Odkud vzlétl na svět nezapomíná,
skalní průrva bývá bezpečná.

Rozpětím křídel budí vášně,
působí vskutku majestátně.

Pánem skal zůstává ničím nesvázán,
k nebi zamíří na hnědočerných perutích.
Pánem skal zůstává nikým neovládán,
v srdci je touha žít divoký, nespoutaný.

Nad jezerem skalním klidně kroužící,
náhle v okamžiku střemhlav letící.
Pod hladinu vodní oči dohlédnou,
v drápech svírá kořist lovenou.

Rozpětím křídel budí vášně…

Pánem skal zůstává ničím nesvázán…